Proč vaše společnost potřebuje vzdálený vývojový tým?
Prozkoumejte výhody a strategie integrace vzdálených vývojových týmů s důrazem na nákladovou efektivitu, globální přístup k talentům a flexibilitu.
Účelem analýzy požadavků je vytvořit obecný nástin fungování projektu, stanovit plán činností, jejichž prostřednictvím bude projekt realizován, a pokud možno určit nástroje, které budou použity. Na analýzu požadavků neexistuje jednoduchý recept.
Analýza požadavků je součástí procesu plánování, který by měl probíhat následovně:
Analýza požadavků zahrnuje první tři body procesu plánování.
V této fázi bychom si měli položit několik základních otázek:
Jistě, v tuto chvíli už víme, o co usilujeme, a myšlenka projektu je již dávno představena a promyšlena, ale stojí za to se nad ní hlouběji zamyslet. Možná objevíme nové otázky, které stojí za vysvětlení. Zde mohou být užitečné následující otázky:

Nyní nastal čas sestavit seznam požadavků stanovených pro projekt. Kromě funkčních požadavků specifikujeme i ty, které s funkcemi nesouvisejí: použitelnost, odezva, rychlost, výkon a bezpečnost.
Nechť nás zkontrolujte, zda každý z požadavků splňuje následující kritéria:
Zde stojí za to vytvořit jednoduchou vizualizaci fungování projektu. Nic nepomůže plně pochopit myšlenku projektu tak jako nakreslení základního toku nebo prosté napsání na tabuli v bodech, co se má postupně dít. V případě aplikace s uživatelským rozhraním je ideální situací mít k dispozici i ty nejjednodušší makety.
Stejně jako při stavbě domu je třeba i u projektů IT začít od nuly a pak se věnovat tomu, co nejvíce potřebujete. Na začátku je tedy nutné na základě seznamu požadavků specifikovat seznam všech možných funkcí, které bude daný projekt plnit, a poté se dohodnout, které z nich mají nejvyšší prioritu a mají být provedeny co nejdříve a které jsou typu "nice-to-have".
Výsledkem celé fáze vizualizace projektu by měla být obecná představa o tom, jak by měl projekt fungovat, ať už prostřednictvím maket, nebo nakresleného průběhu činností. Měli bychom také získat seznam všech možných funkcí, které má daný projekt plnit, a také vědět, jakou prioritu má každá z nich.
Vizualizace projektu je klíčovým momentem při analýze požadavků. Pomáhá důkladně pochopit podstatu problému, a čím lépe jsou materiály ilustrující problém zpracovány, tím efektivnější jsou další fáze plánování.

V této fázi již určujeme, jak si představujeme fungování projektu jako celku. Je dobré mít několik nápadů na realizaci, promyslet a prodiskutovat každý z nich a upozornit na jejich slabé a silné stránky. Zde se také vyplatí vybraný nápad podrobněji rozkreslit, ne-li všechny.
V této fázi je také čas na zvážení čistě technologických otázek, a to nejen v jakém jazyce nebo frameworku bude projekt napsán, ale také jaké další nástroje budeme potřebovat, například zda se rozhodneme použít systém AWS zásobník nebo možná něco jiného. Pokud váháme mezi některými technologiemi nebo netušíme, co použít, pak se vyplatí takové rozhodnutí včas posunout a delegovat na výzkumný úkol. Jistě, to můžeme udělat jen tehdy, pokud další plánování není takovým výzkumem blokováno. V opačném případě je můžeme bez obav přiřadit k úkolům v rámci sprint.
Jakmile stanovíme plán projektu, přistoupíme k definování hlavních úkolů, které budou následně podrobně projednány a rozděleny na menší úkoly podle vývojových tým při plánování nového sprintu. Je důležité, abyste každý úkol popsali co nejpřesněji.
Jak již bylo zmíněno, proces analýzy požadavků se liší v závislosti na složitosti projektu. Existují jednodušší a složitější problémy a také takové, které již někdo řešil, a zcela nové, u kterých je třeba se déle zastavit. Bez ohledu na to je třeba mít na paměti několik důležitých rad:
Výše uvedené aspekty je dobré mít při analýze požadavků vždy na paměti, pak bude probíhat hladce a bude základem dobře naplánovaného projektu.
Přečtěte si více: